Denik z dovolene – den desaty

Je rano, venku neprsi, hura. Ale ten vitr se asi pokousi o nejaky rekord…Ale navrh z predchoziho dne znel jasne, pokud nebude prset, jede se na cyklovylet, protoze podle predpovedi to vypada na jediny vhodny den v tomto tydnu.

Detem jsme nandali teplaky, mikiny a vetrovky a vyjeli jsme smer Landstejn, ktery na nas vykukoval uz temer od kempu. Nasi „jizdu“ bych nazvala indianskou, protoze ty kopecky Terezka nedala,tak jsme stridali jizdu s chuzi za doprovodu kola 🙂 Zricenina hradu se nam libila, ale na vrcholek veze nas dosla jen pulka – Ondra se bal a mamka uz nezvladla schody s dechem. Deti si vyzkouseli i lukostrelbu, jsou sikovni, oba dali stred.

Pote jsme poobedvali v prilehle restauraci, kde jsme si kazdy vybral podle chuti. Meli zde i pestrou nabidku ryb, ale my zrovna nemeli chut 🙁

Pokracovali jsme zmenenou trasou, protoze neprizen pocasi nam kazila plany. Vitr a obcasne prehanky byly dost neprijemne, byli jsme jak zmrzliny. Pokoukali jsme se krajinou, navstivili ropik s vykladem, obhledli bizonni farmu.

Po veceri meli rodice klidek, protoze deti se tu seznamili s ostatnimi detmi. take probehla povinna sprcha po dvou dnech :-). Ty sprchy me nikdy neprestanou udivovat, myslela jsem si, ze jsme ten system okoukali uz v minulem kempu. Sice tu jsou stejne, ale s jinymi intervaly. Hodim dvacku a cekam, ze se s Terezkou zvladneme osprchovat jako v minulem kempu. Uz nam zbyvalo jen se oplachnout, ale ejhle, voda prestala tect. Musely jsme pockat, az bude na tabulce svitit zelena, tak si dojit mokre vhodit dalsi dvacku a uz se jen splachnout. Nakonec te vody bylo vice, nez jsme potrebovaly…

Deti koukaji na Princeznu ze Mlejna a brzy pujdeme do hajan. Uz jsme si vymysleli vylet na zitra a musime stihnout vyjet vcas. Budeme vstavat na budika!!! Dobrou noc.